Ve sérii dvou článků na webu, který nabízí různé doplňky stravy, je řepkový olej představován jako nejmasovější jed v dějinách.
Je skutečně s podivem, kolik nesmyslů je možno soustředit na jedno místo.
Zde je jejich stručný přehled:
Nenasycené oleje by mohly stát za celou epidemií zánětlivých a neurodegenerativních chorob od cukrovky, astmatu po demence všeho druhu, Parkinsonovu chorobu či amyotrofickou laterální sklerózu, autismus, kornatění tepen, až k různým typům rakoviny.
Omega 3 jsou nejškodlivější mastné kyseliny. Jsou v průměru 2,7 krát toxičtější než omega 6 a transtuky jsou proti nim jen lehký odvar.
Řepkový a slunečnicový oleji při celoživotní konzumaci nám podnítí, popožene proces zestárnutí o 10 až o 20 let, přivodí choroby stáří.
V řepkovém oleji je kadmia více už z důvodu, že řepka se pěstuje na znečištěných polích, kde nic pořádně neroste. Také je zdrojem těžkého kovu vanadu. Slunečnice je rostlina, která přímo vychytává kadmium, a zvýšený obsah je i v semenech. Pozor na slunečnicové chleby!
Nenasycené oleje jako řepkový zhoršují inzulinovou rezistenci. Řešením je jíst více nasycených tuků (nízký glykemický index).
Naše tělo údajně potřebuje celkem 0,5 až 1 gram esenciálních mastných kyselin, mezi než se řadí EPA (eikosapentaenová ze skupiny omega 3), DHA (dokosahexaenová ze skupiny omega 3) a LA (linolová ze skupiny omega 6). Kyselinu linolovou nepotřebujeme doplňovat, vyskytuje se v nadbytečném množství. Ve větším množství urychlují stárnutí stejně jako jiné omega 3 a omega 6 tuky. V propagovaných rostlinných olejích jsou zároveň s nimi zcela nepotřebné nenasycené mastné kyseliny a těch je v olejích 100 krát větší množství,než je ono blahodárné množství. Denní potřebu esenciálních mastných kyselin pokryje dostatečně příjem másla, smetany a mléka, masa, sádla a loje. V denní spotřebě másla a smetany je obsažen asi 1 gram EPA a DHA, takže není nutno do jídelníčku žádné další přidávat.
Článek okomentoval doc. Ing. Jiří Brát, CSc.
Informace v článku je třeba uvést na správnou míru. Základním pochybením v obou článcích je dávání do souvislosti konzumace nenasycených mastných kyselin s jejich potenciální oxidací v organismu. Mezi esenciální mastné kyseliny patří kyselina linolová (LA) a kyselina linolenová (ALA). EPA a DHA jsou pseudoesenciální, organismus si je umí vytvářet, ale přeměna v organismu není dostatečná, proto musí být doplňovány stravou. Doporučený příjem pro omega 3 mastné kyseliny je zhruba 1-4 g a pro omega 6 mastné kyseliny 5-18 g, kromě toho bychom měli konzumovat alespoň 250 mg EPA a DHA. Tedy nikoliv 0,5 až 1 g všech esenciálních mastných kyselin dohromady. Polynenasycené mastné kyseliny hrají nezastupitelnou roli v řadě buněčných mechanismů. Bez nich by nemohla existovat žádná buňka. Organismus naopak vůbec nepotřebuje přijímat nasycené mastné kyseliny, třebaže jsou rovněž důležité. Tělo si je umí vytvořit samo, když je potřebuje.
V rámci typické stravy obvykle konzumujeme méně omega 3 mastných kyselin, než bychom měli. Příjem omega 6 mastných kyselin se pohybuje v rámci výživových doporučení a není v nadbytku. Živočišné tuky rozhodně nestačí dodat potřebné množství esenciálních mastných kyselin, obsah omega 3 mastných kyselin je v nich nutričně nevýznamný. Mléčný tuk a smetana neobsahují EPA a DHA. Nenasycené mastné kyseliny nezhoršují inzulinovou rezistenci. Všechny tuky snižují glykemický index potravin, není to specifická vlastnost nasycených tuků. Omega 3 mastné kyseliny rozhodně nejsou toxické a horší než transmastné kyseliny. Strava s příjmem esenciálních mastných kyselin v intervalu výživových doporučení nejen, že nevyvolává žádné zdravotní problémy, ale naopak pomáhá zdravotním problémům předcházet, na rozdíl od vysoké konzumace nasycených mastných kyselin nad limitem tolerovaného příjmu (cca 20 g), což je v rámci současné skladby stravy zcela běžné. Příjem EPA a DHA z doplňků stravy by neměl překračovat 5 g.
V organismu se mohou vyskytovat volné radikály, a může docházek k iniciaci nežádoucích chemických reakcí. To může v dlouhodobém horizontu způsobovat i některé zdravotní potíže, jak je popisováno v článcích. V organismu panuje za normálních okolností rovnováha mezi působením volných radikálů a antioxidantů jako vitamin C, vitamin E, selen nebo zinek. Proto je důležité tyto látky konzumovat v rámci pestré a vyvážené stravy v dostatečném množství. Vitamin E je přímo zastoupen v rostlinných olejích. Zároveň je potřeba se vyvarovat i vlivům, které podněcují oxidativní stres, např. těžké kovy nebo i kouření.
Pro výskyt těžkých kovů v potravinách platí hygienické limity. Žádná potravina ani řepkový olej nebo slunečnicová semena jej nesmí překračovat. Řepka se rozhodně nepěstuje na znečištěných polích, kde nic neroste.Řepkový olej má vyvážené složení mastných kyselin z hlediska obsahu omega 3 a 6 mastných kyselin a proto je doporučován k pravidelné konzumaci. Z běžných olejů se podílí nejméně na zvyšování příjmu nasycených mastných kyselin ve stravě. Rozhodně neobsahuje 100 násobné množství nenasycených mastných kyselin, než organismus potřebuje. Právě naopak, běžná konzumace (cca 20 g denně) díky universálnímu použití při přípravě různých pokrmů v domácnosti dodává požadované množství esenciálních mastných kyselin.
Četl jsem si vaši recenzi, ale ta neobsahuje důkazy vyvracející tvrzení z článku Řepkový olej jako nejmasovější jed v dějinách, jen tvrdí opak.
Máte tam jen opsané propagační materiály od prodejce olejů.
Důkazy o tom, že nenasycené tuky jsou živnou půdou pro řetězové radikálové reakce, vám poskytne vzdělanější chemik. Já takové důkazy veřejnosti zdarma neposkytuji, protože je to cenná informace. Akcelerátory stárnutí významně zkracují dobu dožití, a kdyby veřejnost začala ty poznatky využívat, mělo by to neblahé důsledky. To jistě pochopil už tvůrce systému označování omega-3, omega-4, omega-6 až 9, když omega 3 jsou nejtoxičtější a toxicita klesá se zvětšujícím se číslem.
Vy mylně kladete rovnítko mezi nenasycené mastné kyseliny, omega 3 mastné kyseliny, a esenciální mastné kyseliny – ty jsou pouze malou podmnožinou.
Dále je třeba rozlišovat mezi rostlinnými nenasycenými oleji a živočišnými nenasycenými oleji, které sestávají z transmastných kyselin s konjugovanými vazbami jako je CLA nebo puniková kyselina. Nejde je házet do jednoho pytle, mají opačné účinky na oxidační stress.
Důkazy o prospěšnosti polynenasycených mastných kyselin vyplývají z výživových doporučení renomovaných organizací jako WHO, lékařských společností, národních autorit vytvořených na základě průřezové rešerše odborné literatury. Reaktivitu mastných kyselin a náchylnost k oxidacím neurčuje krajní poloha dvojné vazby (označování omega ve spojení s číslem), ale jejich počet, případně jejich uspořádání v molekule.
Konjugovaná kyselina linolová CLA se vyskytuje v mléčném tuku, kde je pouze minoritně zastoupena. Význam CLA byl do značné míry zveličován a rozhodně nepřevažuje její prospěch nad vysokým podílem nasycených mastných kyselin v tomto tuku. Kyselina puniková se nachází např. v granátovém jablku. Probíhají studie o jejích účincích na organismus. To však neznamená, že nás granátové jablko zbaví zdravotních problémů. Navíc výsledky výzkumu nejsou jednoznačné, mimo jiné i z pohledu tvorby peroxidů v organismu. Některé biologicky aktivní látky se nabízejí koncentrované v doplňcích stravy. Ty bychom nemuseli vůbec konzumovat, pokud by se dodržovala výživová doporučení a po internetu se nešířily nesmysly. Dodržování výživových doporučení platí i pro polynenasycené mastné kyseliny omega 3 a 6. Omega 3 mastné kyseliny rozhodně nejsou toxické. Mají svůj daný interval doporučené konzumace jako řada jiných živin. V rámci doporučené konzumace rozhodně nejsou příčinou stárnutí, ani nezpůsobují neurogenerativní onemocnění, spíše naopak. Řada epidemiologických studií popsala inverzní vztah mezi rizikem vzniku demencí a příjmem či hladinou omega 3 polynenasycených mastných kyselin a podávání omega 3 mastných kyselin se ukazuje jako prospěšné pro pacienty s rozvíjející se Alzheimerovou chorobou.
1) Výživová doporučení nemůžete používat jako důkaz k vyvrácení škodlivosti nenasycených tuků. Protože výživová doporučení netvoří chemikové, biologové ani lékaři, nýbrž poradci a kuchařky, které zohledňují i cenu levných potravin jako plus.
2) Studií o vlivu nenasycených tuků jsem četl spousty a už mě to přestalo bavit. Studie jsou obvykle zmanipulované výběrem kontrolní skupiny i podmínek.
Příklad:
Studie tvrdí, že osoby pojídající navíc oleje omega 3 jsou zdravější. Jenže kontrolní skupina je živena vysokým podílem nenasycených mastných kyselin z tak zvaných fastfoodových potravin (nemastných neslaných). Není to ani standardní vzorek populace.
To je špatně interpretované. Kdyby kontrolní skupina pojídala živočišné nasycené tuky, jasně by se projevila škodlivost přidávání omega-3.
3) Akcelerátorů stárnutí je řádově 10 druhů. Nenasycené oleje jsou jedna podskupina významná snědeným množstvím. I když EPA a DHA mají příznivé účinky při zánětu a infekci, neznamená to, že nepůsobí jako živná půda pro řetězové radikálové reakce stejně jako jiné omega 3 mastné kyseliny.
4) Škodlivost nenasycených tuků stoupá 2,7 násobně přidáním další dvojné vazby. 2,7 je Eulerovo číslo. Nenasycené oleje s 2 nenasycenými vazbami jsou 2,7 na druhou, tj. 7,3 krát toxičtější než tuky nasycené. 143,7 krát toxičtější jsou nenasycené oleje s 5 vazbami (např. EPA). 388 krát toxičtější jsou tuky s 6 dvojnými vazbami.
5) Puniková kyselina nemá zvláštní využití. Je to transmastná kyselina trinenasycená a zároveň má antioxidační účinek. Trans-mastné kyseliny ani nemohou být škodlivé, protože většina z nich má jen jednu dvojnou vazbu.
Ve srovnáních tuků s transmastnými kyselinami a bez, vždy byly doprovázeny trans-tuky vyšším obsahem (škodlivých) nenasycený kyselin. Je to i logické. Kdyby margarín bez transtuků neobsahoval i více nasycených tuků, tak by nebyl ztužený, ale tekutý. A tak polopaticky vyšší škodlivost ztužených tuků s trans-mastnými kyselinami je dána vyšším obsahem dvojných vazeb.
.
Na stránce stále mladí můžete získat důkazy z vědeckých prací, že potraviny urychlující stárnutí se začaly masově vyrábět jen několik roků po objevení principu stárnutí v roce 1956.
Závěr: Rybí tuky EPA a DHA (omega 3) se mají podávat jen v době zánětu a horečky nebo při hladovce 1 tobolku denně, jinak je to zbytečné ne-li škodlivé.
1. Výživová doporučení rozhodně netvoří poradci a kuchaři. Naopak kuchaři a někteří poradci výživová doporučení ani neznají a po různých webech šíří mýty a vědecky nepodložené závěry. Např. Výživová doporučení pro obyvatele USA vycházejí každých 5 let. Tvoří je tým vědeckých odborníků na základě důkladné rešerše vědecké literatury za uplynulé období. Doporučení jsou nejdříve publikována formou vědecké zprávy, která je podrobena veřejné odborné diskusi, k níž může každý vznést námitky. Po vypořádání připomínek je publikován finální text výživových doporučení. Obdobně postupují i jiné vyspělelé země nebo významné organizace (jako např. Světová zdravotnická organizace – WHO či některé odborné lékařské společnosti). Jiné země, mezi něž patří i Česká republika, vlastní doporučení na základě systematického studia odborné literatury nevytvářejí, ale čerpají z výše uvedených dokumentů.
2. Výživová doporučení pro nenasycené mastné kyseliny jsou dána intervalem se spodní a horní hodnotou. Pod spodní hodnotu bychom neměli jít, horní hodnotu bychom neměli překračovat. Podobně pro nasycené mastné kyseliny platí tolerované množství, které by rovněž nemělo být překračováno. V odborné veřejnosti panuje shoda, že náhrada nasycených mastných kyselin (při jejich vysoké konzumaci) mastnými kyselinami polynenasycenými má jednoznačný zdravotní prospěch.
3. Vysoká konzumace kyselin EPA a DHA (hlavně prostřednictvím doplňků stravy) skutečně není žádoucí. Na každém výrobku musí být varovná věta, že by příjem neměl být vyšší než 5 g denně. To už bylo zmíněno v textu (viz výše).
4. Nesmíme směšovat škodlivost tuků s náchylností mastných reakcí k oxidačním reakcím. Mastné kyseliny s vyšším počtem dvojných vazeb jsou skutečně náchylnější k oxidacím. Proto jsou některé oleje vhodnější a jiné méně vhodné k používání v teplé kuchyni. S oleji musíme rovněž správně nakládat, nevystavovat je přímému slunečnímu svitu, uchovávat pokud možno ve tmě. Někteří výrobci plní oleje pod inertní atmosférou, která chrání olej do okamžiku prvního otevření. Oleje na druhou stranu obsahují přírodní antioxidanty, které brání vzniku volných radikálů v organismu.
5. Konzumace transmastných kyselin je prokazatelně škodlivější než konzumace nasycených mastných kyselin. Nezáleží přitom na původu transmastných kyselin, ale na výši jejich konzumace. Prokazuje to mimo jiné metaanalýza Světové zdravotnické organizace. Margariny se nikdy nevyráběly ztužováním, ani margariny nejsou ztužené tuky. To je častý mýtus lidí, kteří se neorientují ve výrobních technologiích. Ztužovaly se jen suroviny používané k jejich výrobě. Tuky s vyšším podílem transmastných i nasycených mastných kyselin jsou pevného skupenství. Proto se používaly ve výrobě margarinů.
Argument:
Řada epidemiologických studií popsala inverzní vztah mezi rizikem vzniku demencí a příjmem či hladinou omega 3.
Je snadné tento výsledek vysvětlit tím, že kontrolní skupina neužívá nic, ale skupina užívající rybí olej užívá i kombinaci mnoha další doplňků s příznivým účinkem na Alzheimerovu chorobu. My víme jistě jen to, že osoby ovlivněné reklamou na omega-3, užívají více druhů přípravků a méně holdují akcelerátorům stárnutí.
Omega 3 s prodlouženým řetězcem jsou důležité pro správnou činnost mozku. Kyselina DHA je v mozku přímo významně zastoupena. Rozhodně konzumace omega 3 mastných kyselin v doporučovaných množstvích nezpůsobuje dememenci. Účinek je očekáván spíše opačný, míra účinku se v jednotlivých studiích skutečně může lišit.