V článku na našem webu  jsme informovali o důležitosti hlídat si svoji hladinu cholesterolu. Článek reagoval na rozhovor s prof. Vrablíkem z III. Interní kliniky 1. LF UK a VFN v Praze, předsedou České společnosti pro aterosklerózu v rámci podcastu Radia M.  

V září 2022 byl zveřejněn na webu Radia M navazující podcast. Rozhovor tentokráte poskytla prof. Rosolová z Centra preventivní kardiologie FN v Plzni. V podcastu se dozvíme, co dělat, aby nedocházelo ke zvyšování hladiny cholesterolu a abychom se vyhnuli infarktu myokardu.

V České republice umírá na onemocnění srdce a cév více obyvatel než v Západní Evropě

Podle rizika úmrtnosti na kardiovaskulární onemocnění dělíme země do 4 kategorií. Mezi země s nízkým rizikem patří např. Norsko, Švýcarsko, Benelux, Dánsko či Velká Británie, do kategorie zemí s mírným/středním rizikem patří mimo jiné Německo, Francie, Španělsko, Itálie. Česká republika se řadí spolu se Slovenskem, Maďarskem, Tureckem či Estonskem mezi země s vysokým rizikem. Čtvrtou kategorií tvoří země s velmi vysokým rizikem, které se nacházejí na východ od Slovenska a Polska. V roce 2019 zemřelo v České republice na kardiovaskulární choroby více než 64 000 osob, což je více než polovina z celkového počtu úmrtí a v přepočtu na počet obyvatel 3 x více než ve Francii.

Rizika jako na houpačce

Po roce 1989 u nás úmrtnost na nemoci srdce a cév poklesla o více než 50 %, z části to bylo způsobeno novými léčebnými postupy (asi 43 %) a 58 % šlo na vrub preventivní kardiologie. Po roce 1989 se změnilo stravování, začala se léčit hypertenze a hypercholesterolemie. Ale stravování mělo asi nejvýraznější vliv na pokles hladiny cholesterolu v populaci. V současné době se situace spíše zhoršuje. Podle posledních dostupných dat z roku 2018 a 2019 dochází opět k mírnému nárůstu úmrtnosti. Roste počet diabetiků 2. typu ve společnosti, zvyšuje se obezita, hlavně u mužů. K nárůstu úmrtnosti na kardiovaskulární onemocnění (asi o 10 %) přispěl i Covid-19. Zatím není jasné, jestli to byl přímý vliv, nebo zprostředkovaný, kdy došlo k zanedbání péče. Kardiologové bijí na poplach. Co s tím? Hlavní důraz v rámci prevence je kladen na zdravý životní styl.

Základem je nekouřit

Pro někoho je těžké přestat kouřit. Závislost na nikotinu se připodobňuje k závislosti na kokain. Úspěšnost osobního rozhodnutí přestat kouřit je úspěšná asi z 5 %. Vyšší úspěšnost mají návštěvy pracovišť zaměřených na odvykání kouření.

Nezapomínejte na pohyb

Nedostatek pohybu je jedním z 10 rizikových faktorů s vlivem nejen na kardiovaskulární onemocnění, ale i na celkovou úmrtnost. Sedavý způsob života, který přináší dnešní doba, je velmi nebezpečný. Vede k nárůstu obezity a dalších onemocnění.

Zdravá strava 

Všem pacientům je doporučováno dodržování zásad zdravého stravování. Jednoduchých cukrů by mělo být ve stravě co nejméně. Polysacharidy (zelenina, přílohy) by měly tvořit asi 60 % energetického příjmu. Příjem bílkovin splňuje doporučovaných 15-20 %. Velkým problémem jsou ale tuky. Problém spočívá hlavně v jejich skladbě. Převažovat by měly hlavně takzvané zdravé tuky především rostlinného a rybího původu. Tyto tuky obsahují omega 3 a omega 6 polynenasycené mastné kyseliny nebo mononenasycené mastné kyseliny zastoupené např. v olivovém oleji. Tyto tuky jsou pro nás výhodné, nevedou k nadměrné tvorbě cholesterolu. Naopak tuky obsahující nasycené mastné kyseliny (hlavně tuky živočišné) nám neprospívají, protože vedou k nadměrné tvorbě cholesterolu. Musíme dávat pacientům příklady, hlavně kde jsou omega 3 mastné kyseliny. Omega 6 mastných kyselin máme ve stravě více. Poměr omega 3 a 6 mastných kyselin by měl být ve stravě vyvážený.

Omezte alkohol

V posledních doporučených postupech pro prevenci kardiovaskulárních onemocnění se snižují tolerované dávky alkoholu. Dříve platila tolerance 3 drinků pro muže (pivo, 2 dcl vína, sklenka destilátu), 2 pro ženu. V současnosti platí omezení na 100 g čistého alkoholu (např. 1 litr vína nebo 7 desetistupňových piv) za týden, nerozlišuje se limit pro muže a ženy. 

Posouzení rizikovosti pacienta 

Celkové riziko pacienta se posuzuje podle pohlaví, věku, zda se jedná o kuřáka, jaký je systolický krevní tlak, jaká je hladina non-HDL cholesterolu (celkový cholesterol – HDL cholesterol). Pokud má někdo hladinu LDL cholesterolu nad 3 mmol na litr, je třeba posoudit ostatní výše uvedené faktory a zařadit pacienta do určité rizikové skupiny. U pacientů s vysokým a velmi vysokým rizikem se doporučuje zahájit farmakologickou léčbu. Pokud zahájíme léčbu včas, můžeme oddálit vliv progrese aterosklerózy. U rizikových pacientů chceme docílit hladiny LDL cholesterolu pod 1,8 a u pacientů s velmi vysokým rizikem pod 1,4 mmol na litr. To jsou hodnoty, kdy již zdravý životní styl nestačí na dosažení těchto hodnot.

Nepodceňujme proto vyšší hladinu cholesterolu a zdravý životní styl jako součást prevence. S výběrem správných tuků může pomoci brožura.