V rámci podcastu Radia M proběhl koncem srpna 2022 rozhovor s prof. Vrablíkem z III. Interní kliniky 1. LF UK a VFN v Praze, předsedou České společnosti pro aterosklerózu.
Co se v rámci rozhovoru dozvíme?
Nemoci srdce a cév jsou nejčastější příčinou úmrtí obyvatel České republiky, což nás řadí v tomto ohledu mezi nejhorší evropské země. Velký podíl na rozvoji nemocí srdce a cév má dlouhodobě vysoký cholesterol v krvi, kterým většina dnešních lidí trpí v důsledku nezdravého životního stylu. Vysokou hladinu cholesterolu lze však ovlivnit.
Cholesterol je pro náš organismus důležitý
Cholesterol je látka tukové povahy, ve vodě nerozpustná, která hraje zásadní roli v metabolismu živočišných organismů. Cholesterol je přítomen v každé buňce, kde je základní strukturální stavební jednotkou buněčné membrány. Bez cholesterolu by buňka nemohla žít. Dále je důležitým prekurzorem pro vznik některých hormonů a je také nezbytný pro to, aby žluč plnila své funkce. Možná právě proto, že je cholesterol tak důležitý pro tělo, tak si ho organismus vytváří z větší části sám. Odhaduje se, že průměrně dvě třetiny vznikají takzvanou endogenní syntézoupředevším v játrech a jednu třetinu získáváme vstřebáváním z potravy.
„Hodný“ a „zlý“ cholesterol
Neexistují 2 druhy cholesterolu, cholesterol je jen jeden. Díky jeho nerozpustnosti ve vodě putuje v krvi ve formě komplexů s bílkovinami, které mají rozdílné hustoty.
LDL cholesterol – laicky často nazývaný také „zlý“ cholesterol, je vázán v lipoproteinech s nízkou hustotou, pomocí nichž je rozváděn do buněk v celém organismu. Pokud je ho v našem organismu nadbytek, začne se ukládat do stěn artérií a začíná tvorba aterosklerotických plátů.
HDL cholesterol – označuje se jako „hodný“ cholesterol. Lipoproteiny s vysokou hustou zajišťují transport cholesterolu zpět do jater, kde je následně metabolizován.
Jaké bychom měli mít hladiny cholesterolu v krvi?
Zatímco u krevního tlaku definujeme u zdravého člověka normální hodnoty, u cholesterolu spíše hovoříme o optimálních hodnotách, které jsou stanoveny pro každého člověka individuálně na základě zařazení do kategorií dle rizikovosti. Zatímco nízko rizikový člověk si může dovolit mít hladinu LDL cholesterolu až 3 mmol na litr, osoba, která je v kategorii nejvyššího rizika (např. nemocný po infarktu myokardu) by měl mít hodnoty pouze v poloviční nebo méně než poloviční koncentraci (1,4 mmol na litr). Hladinu HDL cholesterolu bychom pravděpodobně měli mít někde v rozmezí 1,3 až 2 mmol na litr, což se ukazuje jako optimální. Nicméně neexistuje žádný důkaz, že bychom modifikací hladin HDL cholesterolu přispívali ke snížení rizika cévních komplikací aterosklerózy. Hladinu HDL cholesterolu posuzujeme jako další ukazatel rizika. Platí, je-li nízká, je riziko zvýšené. Je-li HDL cholesterol velmi vysoký, a to je to nové pozorování, je riziko také zvýšené.
Nemusíme se bát příliš nízkých hladin cholesterolu v krvi?
Analytická schopnost laboratoří detekovat a analyzovat cholesterol se datuje do období po 2. světové válce. Nemáme tedy dlouhodobá data z populačních skupin. Nicméně víme, že studium určitých izolovaných populací (např. kmenů v Africe a Jižní Americe) ukázalo, že hladiny cholesterolu jsou u nich na třetinách hodnot v porovnání s průměrnými hladinami v západních populacích. Léčebná opatření jsou zaměřena na snižování hladiny cholesterolu v krvi, kdy dochází k redistribuci cholesterolu z krevního proudu do nitra buněk a do tkání. Celkové množství cholesterolu v organismu zůstává stejné.
Ateroskleróza začíná v dětském věku
Řada lidí si myslí, že problém aterosklerózy se jich netýká, což není pravda. Iniciační fáze aterosklerózy se v podstatě začínají rozvíjet již po narození. Průběh je velmi pomalý. U zdravého člověka ve 20 letech žádné změny aterosklerotických lézí nepozorujeme. V časných fázích dochází k přechodnému uložení tukových substancí do cévní stěny, které se mohou zase uvolnit. Proces je vratný. Pokročilejší fáze, kdy už dochází k tvorbě vaziva a zánětlivým změnám, lze řešit a zastavit jejich progresi. Nejde o to nemít úplně žádnou aterosklerózu, ale případně stabilní, která nehrozí akutním problémem.
Kdy začít s prevencí?
Úplně nejlepší je začít už v dětském věku a nastavit parametry životního stylu s dostatkem pohybu a zdravou stravou. Absolutní podmínkou je nikdy nezačít kouřit. Zatímco riziko nádorového bujení v závislosti na kouření vzrůstá po překročení určité prahové dávky vykouření určitého počtu balíčků cigaret za rok, u vlivu kouření na cévní systém se jedná o efekt bezprahový. I jedna vykouřená cigareta denně představuje 80 % rizika toho, kdo kouří 30 cigaret denně.O režimových opatřeních z hlediska udržení optimální hladiny cholesterolu se dozvíme více v článku reagujícím na rozhovor Radia M s prof. Rosolovou.
