Legislativa vyžaduje až na malé výjimky povinné uvádění výživových údajů jako jsou energetická hodnota, obsah tuků a z toho nasycených mastných kyselin, sacharidů a z toho cukrů, bílkovin a soli na obalech potravin. Spotřebitelské průzkumy ukazují, že se běžný spotřebitel nedokáže v těchto číslech dobře zorientovat. Složení potravin, energetická hodnota a obsah kritických živin hrají klíčovou roli při výběru potravin z pohledu vlivu na zdraví. Hledají se proto cesty, jak spotřebitelům lépe usnadnit výběr potravin. Řešení mohou přinést systémy značení na přední straně obalu – front of pack (nutrition) labelling (FOPNL/FOLP). Na tom se shodují odborníci na výživu a tyto iniciativy podporuje i Světová zdravotnická organizace. Příkladů máme celou řadu.
Zjednodušující loga
Na trhu existuje nespočet systémů, které vyjadřují výživovou kvalitu potravin prostřednictvím jednoduchého loga. Logo může vyjadřovat, že určitá potravina má lepší výživovou hodnotu odpovídající výživovým doporučením než zbytek potravin na trhu, tzv. pozitivní logo. Příkladem může být logo Vím, co jím používané v České republice (viz obr. vlevo). Na druhou stranu může mít logo varovný význam, poukazující na vysoký obsah některé živiny (např. nasycené mastné kyseliny), tzv. negativní logo (viz obr. vpravo) V poslední době se začaly používat systémy, které řadí potraviny do více kategorií podle obsahu rizikových a pozitivních živin. Příkladem může být systém Nutri-Score pracující s 5 kategoriemi A až E, reprezentovanými tmavě zelenou až červenou barvou (viz obr. uprostřed).
Všechny systémy pracují s výživovými profily jednotlivých potravin. Nastavují kritéria, případně výpočtové algoritmy, podle nichž je přidělováno pozitivní nebo negativní logo, či je potravina zařazena do některé z kategorií.
Systém Nutri-Score
Zařazení jednotlivých potravin do 5 kategorií vychází z návrhu anglické Food Standards Agency, která sestavila výživový profil potravin a nápojů na základě obsahu živin ve 100 g příslušného produktu. Na myšlenku anglické Food Standards Agency navázal francouzský Conseil supérieur d’hygiène publique a podle navrženého algoritmu vypočítal profil potravin, které byly dostupné v lokální databázi. Ukázalo se, že výsledky pro některé druhy potravin jsou zcela zcestné. Proto byly kromě základního profilu stanoveny specifické profily pro skupinu nápojů, tuků a sýrů.
Nicméně i takto upravený systém má řadu nedostatků. Ani nově sestavené specifické profily pro tuky a sýry nekorespondují s výživovými doporučeními. Dochází často k paradoxní klasifikaci některých potravin. Houskový knedlík a bílá loupaná rýže spadá do kategorie A nejzdravějších potravin, zatímco olivový olej – ikona středomořské diety – je zařazen do kategorie D. Řepkový olej, který má podle odborníků na výživu mezi jedlými oleji jedno z nejlepších složení mastných kyselin, spadá do kategorie C.
Analýzy systému Nutri-Score
Systém Nutri-Score byl podroben podrobné analýze odbornou skupinou při České technologické platformě pro potraviny a výsledky jsou publikovány na webu reformulace.cz v české a anglické verzi. Česká odborná skupina došla k závěru, že systém vyžaduje řadu zásadních změn. K podobnému závěru nakonec dospěli i samotní autoři systému, jak informoval v srpnu 2022 web foodnavigator.com. Vznikl evropský vědecký výbor, který si dal za cíl modifikovat algoritmus pro zařazování výrobků do jednotlivých kategorií. V článku je mimo jiné příslib úpravy výpočtu pro tuky, které by oleje s příznivým složením mastných kyselin posunuly do nižších kategorií.
Algoritmus či kritéria
Zajímavou myšlenku do používání systému 5 kategorií pro jednotlivé potraviny přinesl odborný článek publikovaný koncem roku 2021 v časopise Nutrients. Místo určitého algoritmu počítajícího kladné a záporné body jsou pro jednotlivé skupiny potravin stanovena pětistupňová kritéria (4 hladiny limitů). Tento přístup je mnohem flexibilnější a při správném nastavení kritérií v podstatě vylučuje přehmaty současného systému Nutri-Score, kdy jsou tuky a oleje zařazeny mezi potraviny kategorie C až E.
Pro oleje a tuky (včetně roztíratelných) jsou navržena tato kritéria:
SAFA = nasycené mastné kyseliny, iTFA transmastné kyseliny vznikající v průmyslových technologiích
Produkty v kategorii A musí mít obsah všech živin menší nebo roven než T1. Produkty kategorie B musí mít hodnoty větší než T1 a menší nebo rovno T2, atd.
Podle této klasifikace oleje s nízkým obsahem nasycených mastných kyselin patří do kategorie A, což je mimo jiné v souladu s výživovými doporučeními WHO. Kritérium pro iTFA se však zdá být příliš přísné. Nikdo nezpochybňuje negativní dopad vyšší konzumace iTFA na zdraví. Právě z těchto důvodů stanovila Evropská komise prostřednictvím nařízení (EU) č. 2019/649 limit pro iTFA na 2 g/100 g tuku. To je hodnota 4krát vyšší než limit uvažovaný v odborném článku. S limitní hodnotou pro iTFA 2 g/100 g tuku pracuje i Světová zdravotnická organizace.
Přesah kategorií i do jiných oblastí vyžadujících regulaci
Revoluční je i myšlenka propojit používání kategorizace potravin do systému školního stravování a prodeje potravin ve školních automatech, což v České republice upravuje tzv. pamlsková vyhláška, která vznikala poněkud komplikovaným způsobem. Potraviny z kategorií C až E by měly být ze škol až na výjimky vyloučeny. Podobně by nemělo být povoleno obohacování potravin v kategoriích C až E o vitamíny a minerální látky, stejně jako by nebylo povoleno používat výživová a zdravotní tvrzení u těchto kategorií potravin.
Co přinese konec roku 2022
Evropská komise si dala za cíl představit legislativní návrh jednotného značení na přední straně potravin ke konci roku 2022. Musíme si počkat na výsledek. Nezbývá než věřit, že navržený systém bude odpovídat výživovým doporučením renomovaných odborných společností, což současný, často násilím prosazovaný systém Nutri-Score v řadě případů nesplňuje.
