Tuky patří mezi základní živiny. Některé z nich lidský organismus neumí vytvářet, proto je musíme přijímat prostřednictvím stravy. Mezi ně řadíme polynenasycené mastné kyseliny, které mají v uhlovodíkovém řetězci 2 a více dvojných vazeb. Tyto mastné kyseliny nazýváme esenciální. Dělíme je do dvou skupin, na omega 3 a omega 6 mastné kyseliny. Názvosloví vychází z řecké abecedy. Omega je posledním písmenem řecké abecedy. Označení omega 3 nebo 6 nám proto říká, že dvojná vazba nejblíže konci uhlovodíkového řetězce se nachází na 3. či 6. uhlíku.
Vadí nám konzumace omega 6 mastných kyselin?
Na internetu se objevují informace, podle nichž mají omega 6 mastné kyseliny prozánětlivé účinky, které škodí našemu organismu. Pokud se tato informace dostane k běžnému spotřebiteli, může se stát, že se bude omega 6 mastným kyselinám vyhýbat. Na šíření těchto informací se podílejí i některé mediálně známé osoby, což ještě více může odradit populaci od jejich konzumace.
Odkud tyto informace pocházejí?
Lidský organismus zpracovává omega 3 a omega 6 mastné kyseliny na řadu metabolitů. Některé z nich mohou vyvolávat v organismu proti- nebo prozánětlivé reakce. Tyto informace často vycházejí ze studií na zvířatech nebo na tkáňových kulturách. Není problém prokázat metabolické cesty přeměny jednotlivých živin v organismu. Obtížnější jsou však důkazy, co se celkově děje v organismu. Studie na zvířatech pracují často s extrémně nastavenými parametry, které by žádná etická komise neschválila, aby byly prováděny na lidech. Pokusní hlodavci bývají v rámci studií na zvířatech překrmování omega 6 mastnými kyselinami, aby se následně zjistilo, že přídavek omega 3 mastných kyselin do krmných směsí má pozitivní účinek na jejich zdravotní stav. To není žádné překvapení. Je skoro zbytečné některé takto definované studie provádět.
Nepřeceňujme výsledky testu na zvířatech
Základní poučka výživových doporučení říká: „Konzumujte pestrou a vyváženou stravu“. V praxi to znamená, že vhodným výběrem potravin dodáme do organismu všechny potřebné živiny, tedy i esenciální mastné kyseliny, v množství, které organismus potřebuje pro zachování funkcí organismu. Zbývá tedy odpovědět, co jsou to doporučovaná množství denního příjmu pro omega 6 a omega 3.
Doporučení FAO, WHO a AHA
Níže uvedená tabulka uvádí současná doporučení Světové zdravotnické organizace (WHO) a Světové organizace pro výživu a zemědělství (FAO) pro tuky a jednotlivé skupiny mastných kyselin.
Intervaly pro omega 3 a omega 6 mastné kyseliny jsou hodně široké, spodní část intervalu pokrývá fyziologické potřeby organismu, horní část se uplatňuje v rámci prevence kardiovaskulárních onemocnění.Podobné hodnoty najdeme i v doporučeníchAmerican Heart Association (AHA) spolu s Institute of Medicine. Podle nich bychom měli konzumovat 5 až 10 % denního příjmu energie prostřednictvím omega 6 mastných kyselin. Pro člověka, který obvykle přijme 2 000 kalorií denně, to znamená 11 až 22 gramů.
V některých výživových doporučeních se občas objevuje poměr omega 6 : omega 3 mastných kyselin. Např. ve výživových doporučeních pro obyvatelstvo ČR vydaných Společností pro výživu se uvádí hodnota 5 : 1. Současná doporučení WHO/FAO nepovažují za účelné tento poměr určovat. Vůbec zavádějící je sledovat poměry na úrovni jednotlivých tuků, což nic nevypovídá o celkovém složení stravy. Vysoký poměr omega 6 : omega 3 není zapříčiněn vysokým příjmem omega 6 mastných kyselin, ale nízkým příjmem omega 3 mastných kyselin.
Jak doporučení pro omega 6 a omega 3 mastné kyseliny naplňujeme?
V typické české stravě máme dále nedostatek omega 3 mastných kyselin. Příjem omega 6 se pohybuje v horní části intervalu doporučených hodnot. Příjem omega 6 mastných kyselin není tudíž vysoký, jak se často můžeme v různých článcích dočíst. Z toho vyplývá jednoduchý závěr. Příjem omega 3 mastných kyselin je třeba v rámci běžné stravy zvýšit a příjem omega 6 mastných kyselin udržet.
Soudobé poznatky o konzumaci omega 6 mastných kyselin
Hlavní obvinění proti omega 6 mastným kyselinám spočívá v tom, že tělo může nejběžnější z nich, kyselinu linolovou, přeměnit na jinou mastnou kyselinu, a to arachidonovou. Kyselina arachidonová je stavebním kamenem pro molekuly, které mohou podporovat záněty nebo vznik krevních sraženin a mohou se podílet na zužování cév. Tělo však také přeměňuje kyselinu arachidonovou na molekuly, které zklidňují zánět a bojují proti krevním sraženinám.
„Omega 6 mastné kyseliny jsou nejen bezpečné, ale jsou také prospěšné pro srdce a krevní oběh,“ uvádí Dr. Dariush Mozaffarian, odborný asistent medicíny v Brigham and Women’s Hospital, která je součástí Harvardovy university.
Ukázalo se, že tělo přeměňuje jen velmi málo kyseliny linolové na kyselinu arachidonovou, a to i v případě, že je ve stravě kyseliny linolové dostatek. Odborníci z AHA zjistili, že konzumace většího množství omega 6 mastných kyselin zánětlivé projevy nezvyšuje. Naopak, konzumace většího množství omega 6 mastných kyselin buď snižovala zánětlivé markery, nebo je ponechávala beze změny. Mnohé studie ukázaly, že míra srdečně cévních onemocnění klesala se zvyšující se spotřebou omega 6 mastných kyselin.
Co si z toho odnést do praxe?
Omega 6 mastné kyseliny můžeme konzumovat bez obav. V rámci pestré a vyvážené stravy je třeba si vybírat oleje, které přispívají ke zvýšení příjmu omega 3 mastných kyselin a pomáhají udržovat příjem omega 6 mastných kyselin. Jedním z olejů, který toto pravidlo splňuje, je olej řepkový. Více informací o složení dalších olejů a tuků najdete v brožuře: „Vyznejte se v olejích a tucích“. Brožura dává i stručný návod na použití jednotlivých olejů v kuchyni, k čemu se hodí více a k čemu méně.
