V poslední době roste poptávka po rostlinných bílkovinách. Rostlinné bílkoviny nacházejí častější průmyslové uplatnění v produktech imitujících klasické živočišné produkty (mléko, jogurty, sýry, maso a masné výrobky). Jednou ze surovin, která představuje zajímavý potenciál pro lidskou výživu, je překvapivě řepka. Řepka olejka je jednou ze zemědělských komodit, která je ve velkém pěstována v České republice. Hlavním produktem získávaným ze semen je olej. Šroty jsou využívány ke krmným účelům. Ukazuje se, že by se tento vedlejší produkt mohl využít i lépe. Článek na našem webu upozornil na skutečnost, že řepkové bílkoviny mají výborné složení aminokyselin, dokonce jedno z nejlepších mezi rostlinnými zdroji. Proteiny řepky je třeba zkoncentrovat a zbavit některých antinutričních a senzoricky nežádoucích látek. Tyto postupy jsou již realitou v praxi, nejedná se tedy jen o teoretické myšlenky. V současné době se již na trhu nabízejí proteinové izoláty z řepky.
Není divu, že se izoláty řepkových bílkovin stávají i předmětem zájmu klinických studií, v nichž se testují zdravotní aspekty jejich konzumace. Výsledky jedné studie publikoval v roce 2020 i časopis Nutrients. Na 20 účastnících byla testována konzumace řepkových bílkovin. Studie byla randomizovaná v překříženém uspořádání. Všichni účastníci dostávali testovací stravu bez přídavku dalších bílkovin nebo s 28 g řepkového proteinového izolátu nebo sójového proteinového izolátu (kontrola). Po jídle byla účastníkům odebírána krev po dobu šesti hodin. Metabolismus účastníků studie byl po příjmu řepkového proteinu srovnatelný s metabolismem po příjmu sójového proteinu. Nicméně postprandiální inzulinová odpověď byla nižší po konzumaci řepkového izolátu než po příjmu sójové bílkoviny. Zajímavým výsledkem byla rovněž skutečnost, že řepkový protein měl silnější vliv na postprandiální pocit sytosti než sójový protein.
Autorka studie Christin Volk, odbornice na výživu z Univerzity Martina Luthera v Halle-Wittenbergu, uvedla pro web NutraIngredients-USA: „Řepka se zdá být cennou alternativou sóji v lidské stravě“.
Výzkumníci Univerzity Martina Luthera však přiznávají, že navzdory výbornému profilu bílkovin má řepkový protein nahořklou chuť, což by jej více předurčovalo pro použití do receptur naslano. Nicméně vhodně zvolené a propracované postupy rafinace mohou proteinový izolát řepky zbavit nežádoucích pachutí. Některé komerční produkty na trhu uvádějí ve specifikaci, že produkt je neutrální chuti. Spoluautorka studie prof. Gabriele Stangl dodala: „Doufáme, že výsledky naší studie podpoří výzkum a využití řepkových bílkovin v lidské výživě“.
