Tuky nás provázejí celý život. Vedle bílkovin a sacharidů jsou jednou ze základních živin, důležitým zdrojem energie pro organizmus, nezbytné pro správnou funkci buněk a hormonů, nositeli vitaminů rozpustných v tucích. Tuky jsou také zdrojem esenciálních mastných kyselin, které náš organizmus nezbytně potřebuje ke svému správnému fungování, ale nedokáže si je vytvořit sám. Přestože v průběhu našeho života potřeba tuku mírně kolísá, esenciální mastné kyseliny z řady omega 3 a omega 6 potřebujeme vždy.
Náš zdravotní stav a zdravotní rizika lze zásadním způsobem ovlivnit kvalitou stravování dokonce již před naším narozením a v prvních letech života. Příjem esenciálních mastných kyselin omega 3 a omega 6 v těhotenství je důležitý pro rozvoj nervové tkáně a mozku dítěte. Naopak nasycené mastné kyseliny zvyšují riziko vzniku kardiovaskulárních chorob a předpokládá se, že toto riziko může být naprogramováno výživou již během raného vývoje.
Zatímco stravu malých dětí mohou ovlivnit rodiče, dospívání představuje v tomto směru rizikové období, a to hned ze dvou důvodů. Mladí začínají o svém stravování rozhodovat sami. Hrozí větší riziko nadměrného příjmu nevhodných tuků z pokrmů rychlého občerstvení i sladkostí. Ve spojení s „kultem štíhlé krásy“ je tuk naopak ze stravy vytěsňován. Oba extrémy mají své následky. Nadměrná konzumace tuků způsobuje nárůst tělesné hmotnosti, negativně ovlivňuje lipidy v krvi, zvyšuje rizikové faktory kardiovaskulárních a dalších civilizačních onemocnění. Naopak odmítání tuků vede k nedostatku některých vitaminů, k oslabení imunity, v dlouhodobějším kontextu může vést i k poruše růstu a vývoje. U dívek může dojít ke ztrátě či oddálení menstruace. Při nízkém příjmu tuků konzumujeme obvykle více sacharidů a přidaných cukrů, což má opět negativní dopad na naše zdraví.
Nasycené mastné kyseliny převažují v tucích živočišného původu nebo v kokosovém, palmovém a palmojádrovém oleji. Jejich nadbytek zvyšuje hladinu cholesterolu v krvi a podporuje ukládání tuku okolo vnitřních orgánů (tzv. vnitrobřišní tuk). Z důvodu prevence civilizačních onemocnění by měly být v naší stravě zastoupeny maximálně do 10 procent z celkového příjmu energie.
Stárnutí přináší do lidského života řadu zdravotních, ekonomických i sociálních problémů. Špatný zdravotní stav, snížená pohyblivost, osamělost, ale i ekonomická situace seniorů vedou v mnoha případech k významnému omezení jídelníčku a jeho skladby směrem k levným a neplnohodnotným potravinám s nedostatkem kvalitních bílkovin a tuků. Ve stravování seniorů hrají tuky důležitou roli. Kromě příjmu energie, tuk zároveň zjemní jídlo, zvýrazní jeho chuť, zlepší jeho konzistenci, a tedy i možnost konzumace např. osobám trpícím nechutenstvím nebo problémy s nemocným chrupem.
Stravování při neinfekčních onemocněních jako diabetu 2. typu a metabolickém syndromu vyžaduje, aby ve stravě převažovaly rostlinné tuky s vysokým obsahem nenasycených mastných kyselin. Naopak, pokud je doporučená dávka dominantně tvořena živočišnými tuky, je to pro tato onemocnění vysoce rizikové. Je důležité je rozložit spotřebu tuku průběžně do celého dne. Nárazová konzumace většího množství tuku či tučného jídla může způsobit jak průjem, tak závažnější zdravotní problémy, např. žlučníkový záchvat, podráždění slinivky břišní apod.
Odborníci na výživu shodně doporučují řepkový olej jako ideální zdroj prospěšných rostlinných tuků. Do svého jídelníčku by jej měli pravidelně zařazovat děti, dospělí i senioři. V porovnání s ostatními oleji má velmi výhodné složení mastných kyselin, v některých parametrech (např. obsah omega 3 mastných kyselin), předčí i ten olivový. Řepkový olej má zcela univerzální využití. Díky své neutrální chuti a vůni a zároveň vysoké tepelné stabilitě se hodí prakticky do všech typů pokrmů. Další výhodou je jeho snadná dostupnost a příznivá cena.
