Výživová doporučení pro tuky

 Tuky jsou mediálně vděčné téma. Jak ukazují statistiky, každý den vychází v průměru více než jeden článek věnovaný problematice tuků. Autoři článků však často neznají složení jednotlivých olejů a tuků. Pokud se spotřebitelé chtějí stravovat podle výživových doporučení, dostávají nesprávné informace.

Je třeba rozlišovat doporučení týkající se množství konzumovaných tuků a zastoupení jednotlivých skupin mastných kyselin ve stravě. Doporučení se nejčastěji vyjadřují formou % z celkového příjmu energie. Toto vyjádření bere v úvahu skutečnost, že osoby s vyšší fyzickou aktivitou potřebují více energie. Ta se proporcionálně rozděluje na jednotlivé základní živiny. Procenta doporučeného příjmu tuku při různých úrovních fyzické aktivity zůstávají, mění se celkové konzumované množství.

Kolik tuků máme jíst?

V osmdesátých letech minulého století, hlavně v USA, byl tuk označen jako hlavní viník nárůstu obezity v rámci populace. Jednak díky tomu, že tuk obsahuje dvojnásobek energie v jednom gramu oproti sacharidům a bílkovinám, a Američané byli pověstní vysokou konzumací tuku. Módním hitem se staly diety s nízkým příjmem tuku, vzrostla poptávka po potravinách, které mají minimum tuku. To však již neplatí a nejedná o nové poznatky z dnešní doby, jak se nám media snaží namluvit.

Pokud sledujeme vývoj doporučení pro celkovou konzumaci tuku, tak se hodnoty spíše zvyšují. Podle WHO a FAO z roku 2003 by se měl příjem tuku pohybovat v rozmezí 15-30 % z celkového příjmu energie. FAO a WHO posunuly v roce2010celý interval o 5 procentních bodů směrem k vyšším hodnotám – 20-35 % z celkového příjmu energie. Doporučení týkající se příjmu tuků z roku 2012 vydané pro obyvatele Skandináviese zvýšilo o dalších 5 procentních bodů – 25-40 % z celkového příjmu energie.

Minimální příjem na úrovni 15 % je důležitý z důvodu zajištění dostatečného příjmu esenciálních mastných kyselin a vitaminů rozpustných v tucích, 20 % potřebují ženy v reprodukčním věku, osoby s nízkou tělesnou hmotností (Body Mass Index BMI ˂18,5) a nejnovějších 25 % v doporučeních pro obyvatele Skandinávie bylo zavedeno z důvodu, aby se současně o stejnou energetickou hodnotu ponížil příjem sacharidů, který je často dodáván do organismu prostřednictvím nadměrného množství jednoduchých cukrů.

Osoby se střední fyzickou aktivitou by při optimálním příjmu energie 2000 kcal (8400 kJ) měly konzumovat 50 až 80 gramů tuků denně. Referenční hodnota příjmu, od které se odvíjí propočty procent z doporučeného příjmu v rámci uvádění výživových hodnot na obalech potravin, je stanovena pro 2000 kcal příjmu energie na 70 g denně. Hodnoty jsou to orientační. Každý jedinec má nastavený svůj individuální denní příjem, který by měl odpovídat jeho potřebám a energetickému výdeji. Má-li někdo větší energetický výdej, může si dovolit sníst úměrně více tuků. K přepočtu lze použít klasickou trojčlenku.