Tuky v těhotenství a období kojení
RNDr. Pavel Suchánek,
Laboratoř pro výzkum aterosklerózy, IKEM Praha
Těhotenství klade mimořádné nároky na organizmus ženy. Dodržování správné životosprávy snižuje riziko pozdějších zdravotních komplikací nejen u matky, ale také u dítěte. Kvalita stravování maminky před otěhotněním i v těhotenství a novorozence v prvních dvou letech života zásadním způsobem ovlivňuje zdravotní stav dítěte a zdravotní rizika v jeho následujícím životě. Nezastupitelnou roli ve složení stravy maminky hrají i tuky.
Základem správné životosprávy je pestrá a vyvážená strava, dostatečný pohyb, psychická pohoda, pravidelný spánek a odpočinek. V období těhotenství a dokonce už v období před plánovaným otěhotněním je důležité omezit rizikové chování – konzumaci alkoholu, kouření, užívaní drog, stres či nevhodné stravovací návyky. Správná výživa může výrazně ovlivnit nejen správný vývoj plodu, ale také vývoj a zdraví dítěte po narození. Správnou stravou lze částečně předcházet např. předčasnému porodu, problémům s vývojem plodu, nízké porodní váze, snížené odolnosti vůči infekcím, problémům s poruchami pozornosti a schopnosti učit se.
Výživa před plánovaným otěhotněním
Lékařská veřejnost se shoduje na doporučení, aby nejméně tři měsíce před plánovaným těhotenstvím měla žena stabilní, dle indexu BMI optimální hmotnost a pravidelnou, vyváženou a pestrou stravu. Žena by neměla otěhotnět po nevhodně sestavených redukčních dietách, např. beztukových, jednodruhových apod. Pokud žena netrpí potravinovou alergií nebo nemá jiné zdravotní důvody, neměla by ze svého jídelníčku zcela vylučovat některé potraviny nebo jejich skupiny. Nedoporučuje se dodržovat alternativní způsoby stravování, jako je veganství nebo frutariánství, které mohou být příčinou špatného nutričního stavu či podvýživy. V takových případech chybí tělu např. železo, které mimo jiné umožňuje dostatečné okysličení mozku nenarozeného dítěte. Jeho nedostatek může vést k poruchám schopnosti učit se nebo zapamatovat si naučenou látku.
Význam jednotlivých živin v těhotenství
Smyslem zdravé výživy v těhotenství je vytvoření podmínek pro optimální vývoj plodu při zachování dobrého nutričního stavu matky. Vyvážená strava by měla obsahovat 30-35 % tuků, 55-60 % sacharidů a 10-15 % bílkovin. Lidský organizmus potřebuje ke své správné funkci i vitaminy a minerální látky. V období těhotenství je to zejména vápník, železo, jód, zinek, vitaminy skupiny B, vitamin C, D a kyselina listová. Pro správné zažívání je velice důležitý dostatečný příjem vlákniny.
Kyselina listová
V období před otěhotněním i během těhotenství má klíčovou úlohu kyselina listová. Dostatečným příjmem kyseliny listové lze předejít až 70 % defektů neurální trubice plodu. Kyselina listová se podílí také na metabolismu omega 3 mastných kyselin, které mají zásadní význam při vývoji mozku, které chrání oběhový systém ženy i dítěte.